Bihárský model

Dva roky za sebou byl Bihár nejrychleji rostoucím státem Indie, kterého se celkové globální zpomalení téměř nedotklo. V roce 2010-2011 rostl tempem 14,8 procenta a o rok později, kdy byla míra růstu HDP Indie 6,21 procenta, vykázal Bihár růst 13,26 procenta a Madhya Pradesh 11,81 procenta. V roce 2012-2013 dosáhl Bihár růstu stále pro nás těžko uvěřitelných 9,48 procenta a z čela ho tak sesadil Madhya Pradesh s výsledkem 10,02 procenta. Současně se v obou státech zvyšovaly i příjmy na hlavu, které nechaly za sebou takové státy, jako Dillí nebo Puducherry (Pondichéry).

V případě Madhya Pradesh stojí za výsledky pokrok především v zemědělství, a to konkrétně masivní investice místní vlády do zemědělské infrastruktury včetně významných úprav v oblasti zadávání veřejných zakázek, které jsou stěžejní při obchodování se zásadním artiklem – pšenicí. Růst Biháru je postaven spíše na průmyslu, místní vláda v nevídaném stylu rozjela stavební práce a výstavbu silnic ruku v ruce s úpravou právního řádu a nadměrných regulací. Spotřebitelé, kteří do té doby byli velmi opatrní, nyní nakupují nebývalým tempem, a to hlavně dopravní prostředky. Pokrok byl učiněn i v sociální oblasti, zejména co se týká vzdělávání, zdravotnictví a životních podmínek, které spolu s lepší infrastrukturou měly dopad i na zvýšení zemědělské poptávky. Stát Bihár je v současné době například jedním z nejrychleji rostoucích trhů pro traktory. Změny znamenaly značný impulz i pro rozvoj malých a středních podniků. V Indii se začalo dokonce mluvit o „bihárském modelu“ ekonomiky.

V Biháru zároveň došlo k obrovskému pokroku, co se týká snížení zadlužení země, které bylo na indické poměry opravdu vysoké a v roce 2001-2002 činilo 53 procent HDP Biháru. Do roku 2007-2008 se dluh podařilo zredukovat na 39 procent a v roce 2011-2012 činil jen 24 procent. Za deset let tak vláda Biháru snížila dluh státu o více než polovinu, o čemž se evropským zemím může jen zdát.

Není stát jako stát

Analytici se shodují, že za nebývalým růstem stojí především dvě věci – zefektivnění státní správy, která dosud růst spíše dusila, a velmi nízká srovnávací základna. Státy se silnou vnitřní poptávkou, jako je právě Bihár, mají navíc v současné době mnohem větší potenciál než ekonomiky založené na podnikové poptávce. Bihár stejně jako Madhya Pradesh jsou příkladem, že by chudé státy měly přestat obviňovat centrální vládu z přehlížení a pustit se do práce samy. I na nižší než celorepublikové úrovni lze totiž dělat skutečně významné změny, které i v relativně krátkém horizontu nesou ovoce.

Soudit Indii jako celek je podobné jako soudit celou EU. V obou celcích jsou jak státy investorsky velmi zajímavé a s velkým potenciálem, tak i státy ve velkých problémech.